Oaivilat web

Bálká, bušeahtta, loatna ja seastin – teakstabargu

Thomas lea 24-jahkásaš ja eallá guimmešvuođas Andersiin gii maiddái lea 24-jahkásaš. Thomas lea aitto geargan márkanekonomiija- ja webmasteroahpuin Næringsakademias ja Anders lea oahppan ovdaskuvlaoahpaheaddji ja bargá mánáidgárddis pedagogalaš jođiheaddjin.

Thomas lea ožžon DT-konsuleantabarggu IT-BEDRIFTEN AS:s gos sus lea váldoovddasvástádus fitnodaga mátkeealáhusgávpekundariid webhábmemii. Son bargagoahtá IT-bedriften AS:s ođđajagemánu 3.b. Thomas oažžu iežas ođđa bargoaddis olahusbálkká bissovaš mánnobálkká lassin. Dát mielddisbuktá 15 000-ruvdnosaš bissovaš mánnobálkká ja vel 1,5 % provišuvnna das maid mánnosaččat vuovdá. Son lea eahpesihkar das man ollu dat lea, muhto son lea ožžon diehttevassii ahte fitnodagas juohke bargi gaskamearálaččat vuovdá 150 000 ruvnno ovddas mánnosaččat. Son áigu iežas dieđihit miellahttun ámmátlihttui mii geassá 2 % ámmátlihttomávssu mánnosaččat, ja vearrogoarttas sus lea 31 %. Thomasa dábálaš bargoáigi lea 37,5 diimmu vahkkui.

Andersa jahkebálká lea 236 700 ruvnno. Son lea miellahttu ámmátlihtus mii geassá 1,34 % ámmátlihttomáksun. Sivas go dát lea suohkanmánáidgárdi, de Andersis maiddái gessojuvvo 2 % stáhta penšunkássii. Sus gessojuvvo vearru vearrotabealla 7103 mielde.

Dál go goappešagat leaba ožžon bissovaš bargguid, de soai mearrideaba oastit ásodaga. Soai leaba geahčadan ollu iešguđetlágan ásodagaid, ja dál sudnos leat vel báhcán guokte ásodaga maid árvvoštallaba oastit.

Guovddáža olggobealde:
3-lanjat ásodat 2. gearddis (72 njealjehasmehtara)
Haddegáibádus: 1 680 000 ruvnno
Mánnosaš viessoláigu/oktasašgolut: 2 400 ruvnno

Guovddážis
2-lanjat ásodat 3. gearddis (54 njealjehasmehtara)
Haddegáibádus: 1 390 000 ruvnno
Mánnosaš viessoláigu/oktasašgolut: 2 368 ruvnno

Soai šaddaba váldit loana go oastiba ásodaga. Sudnos lea oktiibuot 180 000 iežasruhta, muhto reastta šaddaba lonet. Soai leaba goappašagat DnBNOR-kundarat ja doppe váldiba viessoloana. Báŋkku ruovttusiidduin soai gávdnaba dieđuid loatnahattiid birra.

Soai oaidniba áibbas dárbbašlažžan oažžut bajilgova iežaska sisaboađuin ja olggosgoluin 6’ mánu áigodagas.

Soai válljeba geavahit SIFO-standárdabušeahta iežaska rievddadalli olggosgoluid bušeteremii. Soai ballaba dáid logut leat veaháš vuollegažžan, ja danin soai háliideaba lasihit 1000 ruvnno eará golut-postii.
Njukčamánus leaba soai ovttas 4:in ustibiin plánen vuolgit Gaska-Eurohpái alpiidnalupmui, ja soai ferteba Interneahtas gávdnat buori fálaldaga. Soai šaddaba mátkki lassin maiddái geavahit veaháš lummaruđa mátkkis.

Eará bissovaš olggosgoluin soai leaba gávnnahan dákkár loguid:

Olggosgolut Submi Goas máksojuvvo
Viessoláigu ? Mánnosaččat
Viessoloana reanttut/oassemávssut ?
Elrávdnji 1700 ruvnno Guov, mies, borg, skáb
Aviisa 450 ruvnno Ođđaj, cuoŋ, suoi, golg
NRK-liseansa 1000 ruvnno Njuk, čakč
Mátketelefuvdna 1000 ruvnno Mánnosaččat
Oahppoloana reanttut/oassemávssut 4300 ruvnno Guov, mies, borg, skáb
Viessodávvirdáhkádus 1100 ruvnno Guovvamánus

Sudnos lea su. 5000 ruvnno konttuin ođđajagimánu 1.b.

Bargu

  1. Meroštala Thomasa ja Andersa bálkkáid.
  2. Meroštala ásodatoastima loatnaolggosgoluid. Vállje ieš ásodaga.
  3. Ráhkat báikedoallobušeahta áigodahkii ođđajagimánus geassemánnui dainna eavttuin ahte soai leaba oastán juoppá ásodaga ođđajagimánu 1.b. rájes. Muitte ahte bušeahttačielggadeamit leat dehálaččat!

2. OASSI

Thomas ja Anders čuovuiga buriid rávvagiid maid dus oaččuiga go don vuosttaš jahkebeallái ledjet ráhkadan bušeahta. Soai leaba dál orron doppe jagi ja loaktima áiggi hui bures. Thomasiin manná maiddái bures ođđa barggus, ja su gaskamearálaš mánnosaš vuovdinsisaboahtu lea ollu badjelis ossodaga gaskameari. Skábmamánus su vuovdinsisaboahtu lei 230 000 ruvnno.
Thomasis ja Andersis dál lea buorre iešluohttámuš ja sudnos leat positiivvalaš jurdagat boahtteáiggi birra, ja soai leaba jurddašišgoahtán oastit ođđa biilla. Soai leaba liikostan hui čáffa lustabiilii ja háliideaba dan oastit. Soai leaba eahpesihkkarat das man ollu biila máksá, muhto soai leaba Interneahtas gávdnan almmuhusa gos ruhtadanfitnodat fállá iešguđetlágan sihkarvuođahis loanaid.

Biila-, MC-, Caravanloatna

Ođđa biila – reantu 9,5 % rájes go loatna ii leat eanet go 65 % oastinsupmis
Ođđa biila – reantu 10,00 % rájes go loatna lea eanet go 65 % oastinsupmis, eanemusat 80 %
Adnon biila – reantu 9,5 % rájes go loatna ii leat eanet go 65 % oastinsupmis.
Adnon biila – reantu 10,50 % rájes go loatna lea eanet go 65 % oastinsupmis, eanemusat 80 %
Don sáhtát oažžut 100 % ruhtadeami jus dus lotnolagaid lea geavahanloatna ja dábálaš biilaruhtadeapmi.

Soai leaba gávdnan niehkobiilla!

Dat lea JAGUAR lustabiila, 2005-málle, mii máksá 300 000 ruvnno.
Jus soai dál oččošeigga loana dán ruhtadanfitnodagas ja šattašeigga lonet 80 % oastinsupmis. Sii sihtet 1000 ruvnno ásahandivadin ja 150 ruvnno termiidnadivadin. Loatna galgá máksojuvvot ruovttoluotta 5 jagis, ja jahkásaččat leat 12 termiinna.

a) Daga loatnameroštallama.

Ruhtadanfitnodat gáibida, numot dii oaidnibehtet, 20 % iežasruđa. Soai áiguba geahččalit seastit 3000 ruvnno mánnosaččat.
Jus soai álggášeigga seastit 1.1.2010:s ja son bidjá ruđa kontui juohke mánu vuosttaš beaivvi. Soai bidjaba ruđa allareantokontui, mas nominálareantu lea 4,4 %.

b) Meroštala man guhká soai šaddaba seastit ovdalgo deavdiba dán gáibádusa.
c) Makkár eará olggosgoluid soai šaddaba váldit vuhtii go biilla oastiba.
d) Doaivvutgo sudno suitit oastit dán biilla? Vuođuš iežat vástádusa.
e) Gávdnojit iešguđetlágan seastinmállet. Atte Thomasii ja Andersii ekonomalaš rávvagiid dán ektui.

NEAHTTARESURSSAT

Vearrotabealla 7103

http://www.skatteetaten.no/upload/97054/7103.txt